Myšlenky

Po rozhovoru s D.

Úterý v 22:30 | Mikalia
Nemusíš pochopit, stačí když to přijmeš....

Už je na čase mu odpustit....

Přijmout to...

Život jde dál a teď život přináší nové výzvy a je třeba je přijmout. Už je na čase zase žít a začít věřit a zkusím to pro tentokrát jinačím způsobem. Nebudu to předem odsuzovat k záhubě... :)

Petrovi W. 2

20. května 2018 v 8:55 | Mikalia
Protože je potřeba někdy udělat něco bláznivého :)

Petrovi W. 1

20. května 2018 v 8:54 | Mikalia
Určitě jsi stalker, který mě sleduje a ovoňává tiše vůni mého parfému v ulicích....:D
A nenápadně klade pasti :D

Petrovi W.

20. května 2018 v 8:52 | Mikalia
Sny nemůžou být laciné, aby se uskutečnily, to by to pak nebyly sny....



Pár slov

16. května 2018 v 22:02 | Mikalia
Já mám hrozně moc ráda přírodu. Připomíná mi to dětství. S bývalým přítelem jsme jezdívali na chatu skoro každý víkend, bylo to hezké. Romantické. Taková svoboda. Květiny kolem Tebe. Různá hezká místa bez lidí. Chodit bosky po trávě. Neřešit co máš na sobě a jestli máš vyžehlené vlasy nebo hezké šaty....Takový odpočinek mi chybí a je potřeba.

Jako v pasti

16. května 2018 v 21:49 | Mikalia
Je to silnější než já? Teď poslední dobou bojuju s těmi nereálnými strachy. Každý den co chodím do práce tak s tím bojuju. Doufám, že to nebude silnější než já a překlenu tohle těžké období. Lukyho hospitalizovali na stabilizační oddělení. Nevím jestli to mám chápat jako zlepšení nebo zhoršení. Ale asi spíš to druhé. Aspoň od něj nebudu pořád nacházet v telefonu zprávy, že se zabije a nebo že to uděláme spolu. Přišla jsem z práce domů a již druhý den jsem přes odpoledne usnula. V noci se mi zdál sen, že ležím v pokoji na posteli, vedle mě je Martin a místnost je plná kouře a cítím někde oheň. Někde hoří. Chci probudit Martina a varovat ho, ale nemůžu se pohnout. Takovou bezmoc cítím teď v práci když tam musím zůstávat do čtyř a nemůžu utéct když se mi udělá špatně. Takový ten pocit, že jste v pasti. Nechci teď nikoho vídat ani Domču. Nikoho nechci k sobě pustit, přitom vím, že by mi to dost pomohlo… kdy tohle období skončí každopádně vím, že to zvládnu a tím, že to zvládnu se budu cítit daleko líp a silnější jen ať už to je dobrý.

Sny

16. května 2018 v 6:24 | Mikalia
11:11 něco si přej...
a já si přála...

Zdál se mi v noci sen, že v pokoji hořelo. Byl vedle mě Martin a bylo všude spousta kouře a smrdělo to ohněm. Probudila jsem se a nemohla jsem spát dál. Kouř znamená nějaké neštěstí.... podle snáře....

Venku prší, přímo lije a já bych se nejradši zavrtala do postele a nikam nešla... vůbec se mi nikam nechce natož do práce..... Fuj !

Den matek

13. května 2018 v 8:01 | Mikalia
Všechno nejlepší ke dni matek Jarmilko

Jaroslav Seifert

Maminčina kytice (Maminka)

V rodinném albu ze sametu,
jež nevešlo se na můj klín,
na stránce plné amoretů
je starý portrét maminčin.
Je v závoji, má dlouhou vlečku
a tatínkovi v čamaře,
který je nad ní u stolečku,
upřeně hledí do tváře.
Svatba a kvítí! Svatebčané,
tanec, prstýnky ze zlata!
Růžičky stuhou uvázané
tiskne si k srdci dojata.
A tmavé copy pod závojem
má třikrát kolem stočené.
Je mladá, krásná, a ten dojem
dítě už nezapomene.
Tatínek - jako tenkrát muži -
má kníry. Opřen vestoje,
dívá se na kytici růží,
zastřenou cípem závoje.

Dnes rozhovor Mára

11. května 2018 v 23:02 | Mikalia
Neboj on přijde....
Ale kdy přijde? Já s ním chci usínat a podnikat výlety a těšit se na něj ...

Lukymu

10. května 2018 v 19:18 | Mikalia
Chtěla bych zavřít oči, na nic nemyslet a milovat se s Tebou někde v nádherné přírodě v jizerkách. Jen my, žádná minulost, budoucnost ani přítomnost.
Na nic nemyslet. Utéct tomu všemu.

Aktuálně

7. května 2018 v 6:10 | Mikalia
Chci zpátky svoji práci, kterou jsem dělala, nechci to povýšení. Je mi úplně špatně od žaludku, že tam musím jít a to jsem se do práce těšila. Je mi z toho strašně smutno. Měla jsem projekt, který mě prostě hodně bavil a teď dělám práci co mi vůbec nic neříká.

4. května 2018 v 6:16 | Mikalia
Potřebovala bych se rozpůlit... Půlka by si užívala sama, sebe řešila, profesní růst a potřeby a ta další půlka by usínala v náruči nějakého muže a byla by jeho princeznou...

A proč myslíš, že jedna Míša nemůže mít oboje?

Hrozně mi chybí ta ženskost, kterou v tobě probudí jen chlap.
Protože vím, jak to funguje, když je vedle mě král....

Prostě to, že s tebou mužský spí a ty se cítíš sexy, žensky a jinak. To ti dává tu ženskost a když tuhle potřebu popíráš, přestáváš být tou ženou...

Král je pak mým středobodem a stále přemýšlet jak uspokojit krále nejlepšími cestami, protože vím, že král tu nebude napořád a já pro něj chci být nezapomenutelná.


Myšlenka

4. května 2018 v 6:12 | Mikalia
Vem teď do ruky něco skleněného a upusť to na zem. Co se stane? Rozbije se to na tisíc střepů. A teď mužeš nad tou skleněnou věcí stát a křičet. Co tím způsobíš? Akorát sobě šok z křiku. Z toho plyne, že zlost ti akorát škodí. Škodí ještě víc. Nebudu křičet na skleněnou mísu, když mi ji to zpátky nevrátí.

Momentální myšlenka Martinovi

4. května 2018 v 6:04 | Mikalia
To není volba, to je lidskost....

Rozhovor s Martinem Š.

4. května 2018 v 6:01 | Mikalia
Nevím do jaké míry hodnotit přivlastňování, ale dokážu když mám ráda udělat pro toho člověka cokoliv, že on pak touží být co nejvíc času semnou a když semnou není, vymýšlí způsob jak se mi přiblížit.

Myšlenka Karlovi

1. května 2018 v 8:23 | Mikalia
Asi bych řekla, že jsem byla obeznámena s tím jak se žije život, jen mi nikdo neřekl, že nejde zmáčknout New Game



Myšlenka Karel

1. května 2018 v 8:08 | Mikalia
Tolik teorií pro život a tak málo času ho žít ....

Karlovi

1. května 2018 v 7:47 | Mikalia
Už sis asi všiml, že používám často slovo miluji, tak abys věděl....miluju život. Ty malé krásné detaily. To všechno co člověk může zažít....

Momentálně :-)

29. dubna 2018 v 7:56 | Mikalia
Všechno je jen v hlavě.
Stačí chtít a ono se ti to vyplní.

Martinovi

28. dubna 2018 v 20:26 | Mikalia
Děláme chyby, abychom se přiblížili k cíli.
Bez chyb bychom se k němu nepřiblížili ani o píď.
Je to hustý ti povím.
To vše, co člověk zažije.
Jako bych spala a najednou se probudila a začala zase žít ten život před nemocí.
Jen ten odraz v zrcadle se změnil.
Dokáže někdo vůbec pochopit?
Nenašla jsem člověka co by to chápal nebo mě pochopil a tak pevně obejmul.
Všichni jsou chytří, že jsem něco udělala špatně, ale jak by se zachovali oni.
Dost filozofie...
Stejně tam jednou musíme :D
Důležité je, že se blížím k tomu všemu co chci já ne oni.
Všichni ti bejvalí pro které jsem byla zklamáním, přitom se báli přiznat, že jsem daleko lepší než oni. Úžasná silná,statečná, bojující s neskutečnou chutí do života.
Já mám charakter. Mám charizma.

Sen na dnešní den

24. dubna 2018 v 5:53 | Mikalia
Zablácená cesta ve snu:
Co říká snář: Nepořádek

Sen o zablácené cestě značí to, že máte v životě nepořádek. Může se jednak, jak o nepořádek v domácnosti, tak i o nepořádek v citech.

Dnešní sen

23. dubna 2018 v 6:00 | Mikalia
Co povídá snář o mém snu:

Usměvavé miminko : Tvá láska bude opětována :)

D.

16. dubna 2018 v 21:29 | Mikalia
Už mu nebudu psát... už ho nechám jít.... život jde dál....

Alergie na čokoládu 1

15. dubna 2018 v 12:22 | Mikalia
Přátelé mi kupují celý život bonbonieru a to neví, že jsem na čokoládu alergická....

Touhy

15. dubna 2018 v 12:11 | Mikalia
Prosím přijeď mě obejmout.........
Jsme se dlouho neviděli
Jsme se dlouho neslyšeli
Chci tě vidět a slyšet tvůj hlas....

M.


Včerejší rozhovor

15. dubna 2018 v 11:43 | Mikalia
Nejsem slečna dokonalá, k některým věcem potřebuji trošku dokopat a ani se za dokonalého člověka neoznačuji, ale co vím, že když mám ráda, dokážu tu lásku tomu druhému dát a to málokdo dnes už umí.
A baví mě druhým lidem dělat radost a pomáhat jim.
To mě taky naplňuje a to taky málokdo umí.
Nejsem zlý člověk....

Co dodává ženě sebevědomí?

13. dubna 2018 v 18:48 | Mikalia
Cvičení, přátelé a orgasmus :D

Myšlenka v autobusu

10. dubna 2018 v 22:34 | Mikalia
Nikdy se nemůže stát, že by se nic nedělo, protože jakmile se nic nebude dít, přijde něco samo, když to budeš nejméně čekat.
Nemůže to takhle skončit jak to teď je. Když už jsem si myslela, že se nic dít nebude, tak se právě začalo něco dít.
Něco si přej a já si přeju.... Minimálně máme příští týden akci s lidmi z práce :)))

Myšlenka

10. dubna 2018 v 21:33 | Mikalia
Budeme jen dva lidé co spolu sdílí pocity ze zmrzliny.

Myšlenky ve spáru

8. dubna 2018 v 14:59 | Mikalia
Tvá ústa to vyslovila, ale Tvé srdce nikoliv.....

Mišce

8. dubna 2018 v 14:43 | Mikalia
Si člověk říká jaké neštěstí a jak to člověku změní život, ale třeba naopak si jistými změnami uvědomí jak málo žil...

Myšlenka dne

8. dubna 2018 v 12:26 | Mikalia
Za kytičku růžových nebo fialových karafiátů bych se s Tebou pomilovala.

Alergie na čokoládu

8. dubna 2018 v 11:44 | Mikalia
Přátelé mi kupují celý život bonboniéru a to neví, že jsem na čokoládu alergická.

Sen o Davidovi

8. dubna 2018 v 8:35 | Mikalia
Zdál se mi dnes sen, ze kterého se těžce probouzelo. Tyhle dva dny byly naprosto úžasné a to hlavně díky naší partě, akcím prostřeno každý pátek a poté následující tancování v různých pražských klubech. Jsem za ně moc ráda. Je to vždycky večer s těmi nejlepšími. Ten sen, o kterém se mi zdálo byl o Davidovi. Šel semnou do práce a moc hezky se semnou rozloučil, díváme se na sebe a on ještě poté přijde, aby se rozloučil podruhé. Myslela jsem, že tím sen končí, protože tak to bylo v životě jen s tím, že on se pěkně nerozloučil, ale pořádně třísknul dveřmi. V týdnu jsme se omylem potkali na Náplavce když tam byl s Dávošem a museli jsme se okolnostmi spolu bavit. Moc jsme se teda nebavili. Jen jsme si řekli ahoj. Díval se na mě. Člověk, který mě miloval a poté dva měsíce ignoroval, když čemsi uvědomila co v něm mám. Neskutečné přemety nám ten život dává. Bylo to naposled co jsme se viděli? Pro mě je to určitě dobře, protože vím, že jsem z toho byla na měkko ještě další den. Jak psal jeden autor :
Duše některých lidí je tak silná. že jsou schopni obětí, jejíchž odměnou je vědomí, že milované osobě zajistili štěstí. ( Honoré De Balzac )

Takže já jdu svým životem dál a vím, že nemůžu být s někým koho miluju a být s ním šťastná, protože ten člověk vidí štěstí někde úplně jinde a mě nezbývá než čekat na čas, na spoustu času až to postupně bude bolet méně a méně až to přestane bolet úplně. Na té Náplavce jsem se tvářila jako hrdinka, chovala se statečně jako bych byla já ten vítěz, ale vím moc dobře uvnitř mě, že byl on kdo vyhrál. V tom snu jsme pak byli u něj doma s přáteli, bylo to moc hezké. Uvařil nějaký pokrm s houbama. Nosil mě na rukou, dával polibky, držel za ruce, objímal. Sedím u stolečku v kuchyni a přijde Štěpán za Davidem a říká. Ona už je fakt v pořádku, je zdravá, nic jí není. Virtuálně opustím ten pokoj v kuchyni se stolečkem, nedojezené jídlo a nechám žít je svůj život beze mě. Je mi to líto, bolí to, ale co nadělám. Život není továrna na splněná přání.

Myšlenka s Lenkou

7. dubna 2018 v 21:21 | Mikalia
Trápení? Co to je?
Neznám, nemám, to se někde kupuje?
To dostaneš zdarma jako dárek.
Bonus za věrnost :D

Velice zvláštní den

5. dubna 2018 v 6:01 | Mikalia
Včera se mi objevovaly magické časy... začalo to 6:06 Míšo něco si přej ...
7:07 Míšo něco si přej
8:08 Míšo něco si přej
a 11:11 kdy jedničky mi přinášejí štěstí... jsem si také něco přála...
Nastalo odpoledne po práci .... a ono se to vyplnilo....

Cesta domů tmou

5. dubna 2018 v 6:00 | Mikalia
Paradox je, že lidi se bojí té největší tmy, ale když jsi v té největší tmě, nacházíš se ve větším bezpečím než kdyby jsi šel v těch nejvíc osvětlených ulicích a já momentálně směřuji kroky tou nejtmavší uličkou, kde nesvítí ani jedno světlo, ale svítí mi hvězdy na cestu. Davidovy hvězdičky. Na druhou stranu člověk má na výběr, jestli ho to zraní. Z téhle metafory plyne pod svícnem je největší tma....

Toulání se tmou 20 km Letná, Výstaviště, Náplavka, Václavák....

Včerejší myšlenka po splněných magických časech včera v 6:06 7:07 8:08 a 11:11

5. dubna 2018 v 5:55 | Mikalia
Magické časy se plní, otázkou je jestli je to pro nás dobře, co si přejeme.....

Dnešní ráno

4. dubna 2018 v 6:07 | Mikalia
6:06
4.4.2018

Něco si přej......

Izolace den

2. dubna 2018 v 9:28 | Mikalia
Kdybych mohla ze života něco vymazat, nebyla by to nenávist ani nevěra ani zklamání byl by to strach
Strach ze selhání, že lidi nebudu bavit...



Dnešní sen 2

30. března 2018 v 6:51 | Mikalia
Dnes se mi zdál sen. Bylo to asi v domě Davida. Byli jsme na zahradě u bazénu, byla tam ještě s námi nějaká jiná slečna. A David mi najednou řekl, že tu absolutně nemám co pohledávat. Jako by mě vyhostili z místa, kde jsem patřila. Že v jeho životě pro něj už nemám žádnou cenu a že to znamená, že už mě nepotřebuje ať si jdu po svým a v tu chvíli mu přišla nějaká návštěva a začal se jí věnovat. A oni s tou návštěvou šli do bazénu, tak jsem šla taky a všichni mnou pohrdali a bylo vidět, že je má přítomnost obtěžuje. Stála jsem v tom bazénu opuštěná, ale svým způsobem mi bylo dobře. Ta voda byla hezky příjemná, osvěžující a čistá v parném létu.
Další část snu navozovala na to, že jsem na dámských toaletách a nemůžu se pořád dostat na řadu. Čekám a všichni nově příchozí mě předbíhají a v poslední době samé malé holčičky. Dožaduji se pomoci, že jsem tu byla dřív, ale všichni to ignorují a neposlouchají mě.


Dnešní sen 1

28. března 2018 v 6:03 | Mikalia
Zdál se mi hodně krvavý sen. Zdálo se mi, že mě někdo řezal nějakým pitevním nástrojem od spodku střev. Bylo to strašné. Spousta krve. Hrozně moc krve a nadělal to hroznou paseku. Úplně je mi z toho snu špatně. Jako bych byla na pitevním stole a ten člověk chtěl postupně celé mé tělo rozsekat na kousíčky a vůbec mu nevadilo to obrovské množství krve…. Co na to poví snář?

Snář:

Krev

je špatné znamení, většinou tento sen oznamuje náhlou smrt v rodině
máš příčinu, abys byl veselý
být zkrvavený - znamená zklamání v rodině
chrlit - nemoc, zlo
když jsi od krve - přijdeš k úrazu
když teče mnoho - bohatství
na těle míti - nějaký úřad obdržíš
oblečení potřísněné krví - symbolizuje nepřátele, kteří ti ztíží cestu ke kariéře - po takovém snu se vyhýbej navazování nových známostí
vidět - být v úzkostech o blízkého člověka
vytékající z rány - zdravotní potíže a starosti
Střeva- nepříjemnost

Která část mého lymbického systému dokáže vytvořit takovýto sen ?

Zmáčkni to tlačítko play a hra může začít

27. března 2018 v 22:57 | Mikalia
Zahrajeme si takovou hru jo? Ta hra nebude mít pravidla. Lidi nemají rádi, když se stanovují pravidla, takže kdybychom je stanovili ,tak by tě to tolik nebavilo. Můžeme si hrát hru jakoukoliv. Nemá to hranice, meze, zábrany. Může to být hra, kterou jsme chtěli dlouho hrát a nebyl na ní prostor, čas a možnosti, nebo jsme nebyli ti správní hráči. Ale tuhle hru můžeme vést jen podle nás. Budem do ní vkládat věci ,co se nám za celý život líbily, postavy, místa, která jsme navštívili a chtěli se do nich zase vrátit. Můžeme mít na sobě i šaty ze kterých jsme vyrostli a nebo se na nich udělala skvrnka od rajčatového džusu a nešlo to vyprat a pak všichni museli se dívat na tvůj smutný výraz, když jsi stála u popelnice a musela se s nimi definitivně rozloučit. Můžeš vrátit ten okamžik, kdy jsi držela v ruce tu sametovou krabičku s vyrytou stříbrnou růží a v ní bylo něco, na co nikdy nezapomeneš. Můžeš si do té hry hlavně vrátit i ty lidi, kteří tě dělali šťastnou. Je to na Tobě. Bude v té hře co si budeš přát. A ta hra se nazývá život, takže teď bys měla pořádně rozehrát tu hru a vložit do ní všechno to pěkné co tě doprovázelo až sem a začít ten život zase znovu žít jako kdysi.

Martinovi 9

27. března 2018 v 22:47 | Mikalia
Člověka rakovina zpomalí v určitém vývoji, ale je fascinující, že po pár letech zase vnímáš věci jako dřív. Neříkám, že všechno, ale pomalu a jistě začínáš vnímat věci kolem sebe jinak. Začínáš si zase všímat věcí jako to bylo předtím a děkuji za každý výbuch smíchu, kterého se mi dostává. Dnes úspěšně dokonce dvakrát :D ještě teď celá zářím :D

Myšlenka kvůli D.

27. března 2018 v 21:03 | Mikalia
Jak jsem se mohla trápit kvůli takovému klukovi jako je on?
Už je to ve fázi, kdy mi to nic nedává, spíš jen naopak prodlužuje v tom, že lidi zklamali.
A to nechci.
Protože ne všichni jsou stejní.
Proč nechávat kolem sebe věci co nás brzdí.
Mám to v sobě zpracované a hodlám teď ignorovat já jeho, ale myslím, že už nebude mít tu potřebu mě nějak kontaktovat a řešit, když to svoje už si řekl….
Bude zase dobře

Budu dělat jako by neexistoval - Úterní myšlenka

27. března 2018 v 20:58 | Mikalia
Budu prostě dělat jako by neexistoval. To je taková ta metafora jako když vám klepe minulost na dveře a nemá nic nového, co by vám řekla.... Neměl mi vůbec psát a já lituji, že jsem vůbec reagovala nebo jediný koho to zranilo jsem byla já sama a to nemám za potřebí. Jsem unavená. Hrozně unavená. Dnes jsem si dala po práci krátkou 9 km procházku a hned po příchodu jsem usnula na tři hodiny. Bylo nádherné na chvíli vypnout od všeho tady. Když spíte nic kolem vás neexistuje. Hezký pocit že?


Marina Pivovar

27. března 2018 v 5:56 | Mikalia
Rozhodnutí, co může změnit svět. Jen se správně rozhodnout? Kdyby mi tak někdo řekl, co je správné udělat....
Tohle ještě bude zajímavé ...

Horečka

25. března 2018 v 10:46 | Mikalia
Už se Vám někdy stalo, že byste cítili, že máte zvýšenou horečku už třetí den, ale aniž byste měli bolest v krku, kašel nebo rýmu? Je mi to docela záhadou ...

Luky na Palmovce

25. března 2018 v 9:44 | Mikalia
Zdál se mi v pátek sen. Že jsem na Palmovce a že jsem zahlédla Lukyho jak jde s krásnou blonďatou slečnou. Něčemu se smáli a šli s nějakou partou. Vypadalo to, že je opravdu šťastný. Když mě míjel, dělal, že mě nezná. Mrzelo mě to. Probudila jsem se a měla jsem na telefonu od Lukyho zprávy, že jeho zdravotní stav se zhoršil a jedou na krizové centrum do Bohnic se pozeptat. Ještě mi poslal fotografii přímo pohledu u dveří toho pavilonu někam ven. Bylo to hrozně depresivní.

Nedělní ráno

25. března 2018 v 8:27 | Mikalia
Hele ty tam nahoře,nevím co semnou zamýšlíš, ale je s tebou docela sranda poslyš. Děkuji za vyslyšené magické časy, ono to opravdu funguje :D Tohle ještě bude zajímavé. Jak jsem si říkala. Nemůže se stát, že by se v mém životě nic nedělo. Vždycky něco zase přijde, když už to nejméně čekám. Dnes po dlouhé době jsem mohla v klidu spát. Spát se zvláštním klidem. To, co chybělo se ke mně vrací. Zdál se mi sen, že jsem stála na balkoně hodně vysokého domu, opírala se o zábradlí a ta výška byla neskutečná. Taková svoboda, když máte rozhled a vítr vám čechrá vlasy. Líbí se mi jak je ten život rozmanitý. Napsal přesně dva měsíce po poslední zprávě. Bylo to nutný, bylo to potřeba, naprosto to chápu. Chce mě jen jako kamarádku, ale chce, abychom byli v kontaktu a kdo ví, třeba se uvidíme. Moc děkuji za ty magické časy, kdy si můžu něco přát. Když on je daleko, já cítím, že nejsem úplná. Seberte mé kousky a slepte je dohromady. Ano tohle je návod na to, jak spravit Míšu. Dostat správné zprávy od toho správného člověka, dobře je formulovat. Být všímavá a trpělivá a těšit se na další zítřky. Jediná jistota v našich životech je, že lidi co spolu mají být, spolu budou a ti co ne najdou si jiný smysl života a svou cestu i když bude třeba uplně jiná, než jsme si vysnili. Děkuju za pozornost, já už sedím u svého stolu s hrníčkem plný čerstvé kávy a těším se na procházku. Dnes má být krásně. Tak toho naplno užijeme ne?;-)

Děkuju za ty správná slova
Děkuju za páteční partu, která mě zas přinutila se smát a že toho smíchu bylo opravdu dost
Děkuju za včerejší nabití z procházky a příjemných vzruchů, které se děly okolo mě
Děkuju za ty magické časy,ono to opravdu funguje :D




 
 

Reklama