Myšlenky

Dnešní sen 1

Včera v 19:06 | Mikalia
Zdálo se mi o husách... všude v nějaké stodole bylo spoustu hus....

Co povídá snář o tomto snu:
Husa - vidět je - štěstí, bohatství, setkání s dlouho neviděnými přáteli

Myšlenky A.

Úterý v 10:16 | Mikalia
Když poletují chuchvalce sněhových vloček proti světlu pouličních lamp...
To je tak krásně uklidňující ....
Jednou jsem se vracela z čajovny a takhle krásně sněžilo.
Podívala jsem se cestou domů právě na tyhle chuchvalce vloček proti pouliční lampě a hrála mi do toho písnička od Morcheeba - Over Over.... nikdy na tento okamžik nezapomenu jakou měl atmosféru.

Michalovi

Úterý v 10:13 | Mikalia
Láska k synovi a láska k ženě jsou dva druhy lásek a jsou obě důležité a nikdy bys před žádnou z nich neměl říkat, že je něco míň nebo víc, jsou totiž obě důležité.
Žádná první a druhá místa, co je to za hlouposti?

Pondělní myšlenka 2

Úterý v 10:02 | Mikalia
Mám věčně studené ruce a je mi hrozně krásně když mě někdo vezme za ruku a já úplně cítím jak mnou prostupuje to teplo.
Úplně jak kdyby se mi rozlévalo to teplo po celém těle do konečků prstů.
Jako když jsi šťastný.
A cítíš to zvláštní teplo a útulno uvnitř sebe.

Pondělní myšlenka 1

Úterý v 9:56 | Mikalia
Nemusíš vlastnit to, co zbožňuješ, ale můžeš být majitelem vzpomínek na vzácné okamžiky se zbožňovaným osobou...

Pondělní myšlenka

Úterý v 9:50 | Mikalia
Slib je převlečená touha obalená sametem naivity...

Myšlenka 3

Neděle v 8:52 | Mikalia
Začíná se pomalu vracet tamta Míša
Myslela jsem, že tu smrt nepřekonám
A jsem silnější než jsem si myslela....

Myšlenka 2

Neděle v 8:49 | Mikalia
Koukni se ven z okna
Jsou hvězdy
Padají dolů, abychom si mohli něco přát
V něco tajně doufat
Svítí lidem na cestu
Tady nejde nic vidět
Zkusím jiné okno
V tomhle světě není nic vidět co by sis přál vidět

Sobota 2

Neděle v 8:43 | Mikalia
Má duše je nahatá :D
Obleč se venku je zima už
Nastydne mi duše
Chudinka... to si nezaslouží
Duševní prázdno jako vakuum
Dáme paralen, aby se zaléčila
Paralen ve formě dobré kávy a hezkých slov
Procházkami nočním městem
A klavírové solo pro její ouška
Vnitřní pohlazení, které proudí až do morku duše

Včera

Neděle v 8:42 | Mikalia
Ty máš maminku?
Jo? Co je na tom divného?
Já myslela, že jsi se zrodil z pekla
A že jsi přišel semnou uzavřít pakt
Drahoušku.... Peklo se zrodilo ze mě....

Myšlenka 1

Neděle v 8:39 | Mikalia
Nemusíš vlastnit to co miluješ.
Stačí ti to vědomí, že to milované žije...

Sobota

Neděle v 8:34 | Mikalia
Tvoje oči říkají za Tebe
Prozrazují tě...

Procházka

Neděle v 8:31 | Mikalia
Už se ani nepamatuji, kdy naposled jsem byla na procházce se sluchátky v uších a hrála mi tak moc příjemná hudba...
Chybělo mi to ....

Myšlenka sobota 1

Neděle v 0:48 | Mikalia
Ne ty nejsi skutečná.....
Já jsem Tvá příjemná halucinace

Myšlenky sobota 1

Neděle v 0:47 | Mikalia
Kdyby byly vztahy jen o sexu bylo by to super.

Sen čtvrtek

Neděle v 0:25 | Mikalia
Byla jsem v takové krásné historické kavárničce s nějakými muži... Dávali jsme si šampáňo a předemnou byl nějaký piškotový dortík s jahodami. Moc krásná atmosféra.

Co říká snář:

Pít -zisk, pohoda
Šampaňské - Vychutnávej si život a netrap se zítřkem
Jahody viděti - radost z dětí, dobrý sňatek, úspěch v obchodech, stálé zdraví

Dnešní sen

Neděle v 0:20 | Mikalia
Dnešní sen

Zdálo se mi, že mě máma svlékala do postele. Nevím proč. Ale že si všimla velikého kousance na zádech, který byl od Michala a hrozně se kvůli tomu rozčílila... divný sen.

Co povídá snář:

Kousnutí od člověka:

Kdo vás kousl, ten vám učiní bolest... aniž by chtěl..

Myšlenka sobota

Neděle v 0:18 | Mikalia
V mém světě první místa neexistují.
Láska k synovi, láska k ženě se od sebe liší a přesto jsou obě důležité.
A ani jedna strana by neměla nikdy slyšet, že něco je míň nebo víc...
Nikdo nemůže říct, že něco z toho je na prvním místě...
Jako bychom se vrátili na základku s nějakými prvními místy...



Vyšehrad

12. září 2018 v 20:10 | Mikalia
Uznej ty mříže mají něco do sebe....
Ty krásné stíny co plují větrem
Dosahující neznámo kam
Do nekonečných krajin
A příbytků lidí
Zpoza tajemného Vyšehradu....

L.

11. září 2018 v 23:42 | Mikalia
Kdepak teď jsi?
Jaké to tam je?
Nebolí tě nic?
Na co myslíš?
Máš už klid?
Stýská se nám
Chybíme ti i my?
Jak to tam vypadá?
Jaké jsou tam barvy?
Jak trávíš svůj čas?
Myslíš, že nalezneš svůj klid?
Lituješ toho?
Sbíral jsi dlouho odvahu?
Vnímal jsi co vůbec děláš?
Proč zrovna takovým způsobem a na takovém místě?
Psala jsem Klárce, chtěla jsem se s Tebou spojit...
Řekla mi, že to nepůjde, že se s tím musím naučit žít...
Že ona taky musela...
Nepřestane to bolet, že se nikdy nestane, že bych měla pocit, že jsi tady ani nebyl....
Tolik otázek a žádné odpovědi....
Tolik smíšených pocitů a nelze se v nich nalézt.
Zkusím to způsobem, který se mi vždy vydařil.
Budu se toulat po oblíbených místech a vracet se za tmy domů..
To jak se člověk dostává do duševní rovnováhy pohybem. Chůzí...
Kdy nohy klidně putují vedle sebe kdoví kudy kam....
Nejde to aby ses vrátil zpátky viď?
Bylo to rozhodnutí co jsem teď udělala chyba?
Hrozně jsem se bála a vrátily se ti divné strachy a pocity selhání jako jsem to měla s Tebou..
Co když ale už žádná jiná šance nepřijde?
Mohla jsem začít úplně nový život někde jinde od začátku ....
Jsem srab? Jsem zbabělec?
Kam se poděla ta má hra na upřímnost....
Myslela jsem si, že to zvládnu....
Ukliďnuji se sladkostma, ale nic necítím ....
Ani chuť sladkou ani slanou... jako bych jedla hmotu.. gumu... bez vůně, bez zápachu....

Rozhovor noční

11. září 2018 v 23:27 | Mikalia
Já osobně bych tě radši líbal
Takové představy tě až napadají
Tak není to lepší než dotek?
Je to jinak prožitý dotek...

V metru

11. září 2018 v 19:13 | Mikalia
Přijmeme krotitele velkého hladu....

Myšlenka

10. září 2018 v 23:30 | Mikalia
Zvláštní, že napíšeš někdy něco co pak připomíná budoucnost...

Tolik...

10. září 2018 v 22:24 | Mikalia
Tolik krásných knih, které musím přečíst
Tolik krásných míst, které musím vidět
Tolik krásných věcí, které musím zažít ...

Rozhovor 9

10. září 2018 v 18:11 | Mikalia
Ženy - nedá se žít s nimi, nedá se žít bez nich...
To samé platí o mužích ne?
O vás to nejde říct jen jednou větou, to by bylo nejlepší zacpat ústa slovy a jen zhasnout světla a všechno prožít na vlastní kůži....
Co se děje mezi dvěma se nedá ani popsat slovy, i kdyby jsi byl ten nejlepší spisovatel, to je taková ta tichá komunikace mezi dvěma, kdy nemusíš nic říkat a řekneš daleko víc než bys mluvil...

Rozhovor 8

10. září 2018 v 17:55 | Mikalia
Teď míjíme krásnou vyhlídku na mraky stříšek a domků seřazených do čtverců pod magistrálou.
A za chvíli budem míjet lampu na které jsem se rozsekala když jsem šla z práce na procházku a popadla mě můza a psala jsem za poletu sněhových vloček její inspiraci a udělala jsem si mega modřinu na koleni - ta lampa neuhla!

Rozhovor 7

10. září 2018 v 17:50 | Mikalia
Myslím si, že vše co se ti stane v životě se ti stane z nějakého důvodu.
Že ti to dá za pár let smysl.
A že to zapadne do té skládanky jako puzzle.
Ale ten smysl se třeba dozvíš za týdny, měsíce nebo roky.

Rozhovor 6

9. září 2018 v 23:16 | Mikalia
Třeba takové ty sny kdy jsi s někým v zelených zahrách a jen se celou noc milujete.
Nic neřešíš jen se tomu prostě celý odevzdáváš....

Rozhovor 5

9. září 2018 v 21:21 | Mikalia
Já jsem limitovaná edice. Jak okusíš nechceš jinak, ale kdo ví jak dlouho zůstane na trhu.
Oblíbíš si ji, ale nevíš jestli tu bude napořád.

Rozhovor 4

9. září 2018 v 21:20 | Mikalia
Kniha mi přijde daleko daleko zajímavější a hezčí a ještě k tomu rozvíjíš tím spoustu dalších a dalších věcí tudíž to není kontraproduktivní jako film, který ti líně předsouvá autor svoji fantazii.

Rozhovor 3

9. září 2018 v 21:16 | Mikalia
Takové ty hlouposti co ti běží hlavou v nějakém kouzelném okamžiku...


Rozhovor 2

9. září 2018 v 21:14 | Mikalia
Řekli mi ve 20 ti nepřežiju a já jsem byla až moc tvrdohlavá a milovala jsem život, tak jsem si řekla, že se jim vzepřu a naštvu je tím, že neměli pravdu...

Rozhovor 1

9. září 2018 v 20:59 | Mikalia
Mám nejradši jak začne podzim a je venku to sychravé počasí tak zalézt do nějaké útulné kavárny s dobrou knihou a huňatým svetrem a vůně pražené kávy se rozline po celé místnosti...

Rozhovor

9. září 2018 v 20:51 | Mikalia
Jsem hrozně společenský člověk, který si prostě užívá ty jedinečné okamžiky i když ví, že to není napořád a možná proto si to člověk užívá ještě víc.
To uvědomnění...
Že život je a ve chvilce nepatrnosti není...

Pražské uličky

8. září 2018 v 22:50 | Mikalia
Malebná Praho, otevíráš se mi tak jako já Tobě... Úplně si vzpomínám jak tenkrát křupal sníh pod každým mým krokem a ve vzduchu poletoval sníh. Jak mráz maloval po mých rtech a cesty se klikatily do neznáma. Nikdy netušíme jestli naše kroky nás vedou správnými směry a co nás na konci těch našich stop čeká. Praho ty malebná bílá pohádko a já chci v Tobě bloudit a nenechat se najít....

21. březen, Beran, Ryby, vládce Mars, Neptun, vládce dekanu Mars

8. září 2018 v 22:39 | Mikalia
Jste velkorysá, tvořivá, společenská a komunikativní člověk. Dovedete svým optimismem nadchnout jiné pro své cíle. Máte v sobě prozíravost a jistou dávku vnímavosti, kterou vám poskytuje dvojka a znamení Ryb s Neptunem. Na druhou stranu je ve vás touha být viděn, prosadit se a uspět, na což upozorňuje číslo 21 spolu se znamením Berana a Mars. Tato směsice prvků poukazuje v kladném směru na bystrého, rozvážného a ohleduplného jedince, který svým diplomatickým umem, spojeným se ctižádostivostí, přímostí, rozvahou a smyslem pro spravedlnost může v životě snadno dosáhnout vytyčených cílů. Dejte si pozor, aby se vaše snaha uspět nezvrhla v pouhou touhu po slávě, nadřazenost, okázalost a snobismus a vaše komunikační schopnosti nepřerostly v hádavost a jedovatost. Projevit se může i netrpělivost, roztžitost či nepozornost.

Prosím žij

7. září 2018 v 21:46 | Mikalia
Nikdy nezapomeneš tu vůni. Jak to tam vonělo. Jak to tam vonělo novotou a strachem se něčeho dotknout. Ten čas jako by neutekl když jsem tam v těch místech na jaře stála. Všechno zůstalo na svém místě nezměněné. Jak děsivé a zároveň do očí bijící. Můj koncept, že je na služební cestě moc daleko pryč se dnes moc nevydařil. Bylo to jako by včera odešel a tak to tam zůstalo. Každý kousek, každý kout, všechno tak precizně čisté jako jeho duše? Jako jeho duše? To se říct nedá. Ty rána, která vídám z okna kanceláře jaká jsem viděla dřív když jsem byla tak naivní a ten pocit, že jsme každé to ráno vídali stejně jen na jiné straně Mariny. Tyhle rána už vídám jen já cestou do práce. Potřebuji aby slzy utřel někdo s kým zase zažiju to krásné po čem každá dívka touží. Po tom, že by ji někdo měl rád. Kdybych věděla, že si ty dopisy budu vyzvedávat tímhle způsobem, tak bych je ani nikdy nenapsala....

Chci, abys žil...
Chci, abys tu byl s námi....
Chci s Tebou mluvit...
Prosím ....
Dopisy, které jsi ani už neotevřel
Slova, která nebyla nikdy vyřčena...
Spoustu odpovědí na mé otázky...
Čas, který jsme promarnili...
Ty a já...
Já se ale do poslední chvíle snažila, můžeš říct ty to samé?

Myšlenky

7. září 2018 v 20:20 | Mikalia
Tvé podvědomí si hraje s lascivní Miškou

Povídání 1

7. září 2018 v 20:18 | Mikalia
Já jen prostě jsem...
Nedělám to jako cílovku :D

Povídání

7. září 2018 v 20:18 | Mikalia
Miluju ty role...
To člověka naplňuje
Milovat se s někým na koho se jen podíváš a přitahuje tě
To je život plný barev pak
Ta intimita
Tichá komunikace mezi dvěma na nejlepší úrovni, kdy se dozvíš co potřebuješ aniž by jeden z nich promluvil nahlas...
Zavřít oči a ukázat své já
Za co tě nikdo nepotrestá
Protože se to všem líbí
A rádi se vracej ...

Nápady

7. září 2018 v 20:17 | Mikalia
Román pro lolity - Autorka Michaela von Lanzarote

Když nemůžeš spát

7. září 2018 v 20:08 | Mikalia
Vždycky tě budu v noci navštěvovat a ty budeš cítit mojí přítomnost i když oba dávno budeme vědět, že už dlouho neexistuji a budu pořád příčinou tvých myšlenek, které ti nedají spát a ten vnitřní neklid, to je jak moc mě máš ráda a víš, že se mě už nikdy nezbavíš, i když už tu dávno nejsem mezi živými, ale jsem přízrakem tvých obalených strachů v tvé skromné nicotě, co ti zabraňuje ukázat co se v tobě skrývá.

1. Část

6. září 2018 v 19:51 | Mikalia
Nikdo z nás neodešel jako ten špatný. Prostě to na nás bylo moc silné. Tak moc silné, že jsme to nezvládli. Ani jeden z nás to nečekal. Mezi dvěma lidmi vzniká pouto, o kterém ví jen oni dva. Kdybyste se snažili to někomu podrobněji vysvětlit, tak nikdy to nebude cítít jako jeden z vás. Je to naprosto nemožné. Když si chcete ověřit, že voda z konvice je opravdu horká, kápnete si ji na ruku a cítíte jak vás pálí a možná se vám udělá i bolavý puchýř, ale jak je možné vysvětlit někomu co jste prožila. Naše moderní doba nám bohužel tohle neumožňuje. I když jsme si mysleli, že v dnešní době je už snad vše léčitelné a smrtelná nemoc končí smrtí, tak je možné kolikrát ty osudy zvrátit, ale co nejde nikdy napravit jsou činy, které jsme udělali, kolik jsme napáchali škod na druhých a vrátit se do těch chvil, které byly naposled. Kdybychom věděli, že je to naposled, užívali bychom si to víc, dostali se do větších hloubek, do větších rozměrů. Do neskutečných oblastí prožitků emocí a touhy, ale co když tohle někdo prožívá pokaždé s tím člověkem? Je to dar, dar, který můžete sdílet jenom vy. Dostává vás to do neskutečných dimenzí, které můžete prožívat společně nebo jen jeden z vás. Hold si musíte uvědomit, že budete muset přinést jednu velikou oběť, protože budete vědět, že jednoho dne se toho budete muset vzdát a poslat to dál jako chmýří z pampelišek, do kterého fouknete a ono letí dál nejasným směrem, někde se usadí a vyplodí další.

Pocity

6. září 2018 v 19:51 | Mikalia
víš co bych chtěla?
jit do té doby než se to stalo
a hrozně bych křičela aházela sebou
a chtěla zvratit to všechno
ale víš co je nejhorší?
já si toho nevážím že jsem přežila....
:(
já mam pocit že od té doby je vše špatně
:-(((( vubec si neverim
nevim to je jako nejaka bublina
která nas proste pohltila a my se tak citime?

3.4.2016

6. září 2018 v 19:50 | Mikalia
Ptám se sama sebe proč? Ve čtvrtek jsem se viděla s Lukášem. Ani nedokážu popsat jak moc mě bolelo to naše odcizení. Zhoršily se mi tlaky na hrudi a úzkosti a strašně moc se mi stýskalo. Před barákem nechával dýně malované mnou a na okna lepil srdíčka a dokonce myšku. Pokaždé, když odcházím z domova, moc se těším, že tam bude nějaké další překvapení. Bylo to nádherné se s ním zase setkat. Jako bych to věděla, že to takhle neskončí. Pro mě ne. Za tu dobu, co jsme byli od sebe a já se neúspěšně snažila zapomenout, tak ta láska ještě byla silnější.

Myšlenka po víkendu

6. září 2018 v 19:50 | Mikalia
Poslouchej své srdce a nemůžeš šlápnout nikdy vedle, poslouchej své pocity a tvůj cíl bude přesný.

Středeční myšlenka

6. září 2018 v 19:45 | Mikalia
Středa 5.12

Už nechci žádné chlapy ani vidět, je mi z nich na zvracení. Jsou to zrůdy, ale co jim povolíš, to oni si dovolí.

Sny 2

5. září 2018 v 20:42 | Mikalia
11:11 něco si přej...
a já si přála...

Zdál se mi v noci sen, že v pokoji hořelo. Byl vedle mě Martin a bylo všude spousta kouře a smrdělo to ohněm. Probudila jsem se a nemohla jsem spát dál. Kouř znamená nějaké neštěstí.... podle snáře....

Venku prší, přímo lije a já bych se nejradši zavrtala do postele a nikam nešla... vůbec se mi nikam nechce natož do práce..... Fuj !

Podzim 1

5. září 2018 v 19:41 | Mikalia
Podzim působí tak ůtulně. Ze začátku kvůli těm krásným barvám, které se letos pokusím co nejvíc zachytit a pak když je sychravo zalézt pod huňatou deku s čerstvou praženou kávou a dobrou knihou. je moc krásné.


Momentální myšlenka v noci

5. září 2018 v 19:24 | Mikalia
Nemůžu žít bez mého Garnier oil dvousložkového odličovače, bez mého Header Shoders s kondicionérem a růžovou květinou na obalu, bez mého kávovaru a kávy Lavazzy a mé poněkud rozsáhlé sbírce hrníčků na kávu dle nálady, bez mého cvičení a u toho si pouštět písničky a nebo filmy, které mě emočně rozdupou, kolikrát i rozpláčou, bez mých oblíbených Opočenských jogurtů ve skle a uhlazovat je svojí oblíbenou lžičkou, bez mé sbírky květovaných šatů a sukní a v neposlední řadě co bych stavila na první místo bez zpráviček od Tebe na dobrou noc a dobré ráno a nejkrásnější jsou ty, kdy píšeš jak se na mě těšíš, kdy mě budeš čekat u vlaku a nebo že mě máš moc rád a slibuješ, že na mě nebudeš zlý.

 
 

Reklama