Básničky

Inspirace - Michael Shuman -All Hell Broke Loose

16. května 2018 v 22:15 | Mikalia
Díváš se
Jako průvan hýbe světem
Jako vzpomínky na ráj
Když jsi byla dítětem
Kudy se vrátit zpátky
Vidět vše za zamčenými vrátky
Přeji si usnout
A spatřit modré nebe
Něco teplého přivinout
Vysnít si postavu Tebe

Díváš se
Vítr cloumá záclonou
Svět za staženými okny
Chtěla bys být tou princeznou
Co dokonalé má lokny
Chytit se cíle
A světem plout
Udržet se na té kocábce
Navštívit vzadu tu pouť

Díváš se
Záclony jak v cáry
V pruhy látky
Oslovit nejschopnější mágy
V kraji
A vykouzlit status krásná a žádaná
Milovat se a kouzlit až do rána
Zanechat za sebou příběhy
Básně a esa
Zbožňovat vícekrát
Tak jak se to nemá

Inspirace ráno Lukyho slova

14. května 2018 v 22:05 | Mikalia
Budeme jako Romeo a Julie
Až nastane tma šera
Ty a já držet se za ruce
Žádná příšera
Ukončit co mělo nastat dávno
V duši ticho, liduprázdno

Budeme jako Romeo a Julie
Co napíšeme rodině
Ukrytá kapka jedu ve víně
A co napíšeme dětem
Budeme tím vyvrhelem

Budeme jako Romeo a Julie
Milovat se navždy
V objetí a nastane pokora
Život nám zasadil rány
Jak vydržet to
To je pořád to samé dokola

Budeme jako Romeo a Julie
Naposled mě políbíš
Zcela a na jisto
Potom se podivíš
Kam nás to dostalo
Až na věky
Říkáš z lásky

Inspirace - Louka plná pampelišek

12. května 2018 v 7:59 | Mikalia
Líbilo se mi
Co jsi semnou dělal
Na té louce
Odkvetlých pampelišek
Nebe mezi jitrem
Ztracených lásek

Líbilo se mi
Jak jsme šli tou cestou
Podél břehy
Ruce se nespletou
Vím, kde mají svoje cesty

Líbilo se mi
Jak jsi se přitulil
A políbil jako přívan vánku
Trošku pochytil
Mých pár svárků
A tiše zašeptal

Inspirace The Cinematic Orchestra - a Build Home

6. května 2018 v 22:55 | Mikalia
Klavírové klapky
Začíná hudba pro nás hrát
Jako kočičí tlapky
Tóny co přitahují nás
Putují Tebou
Sladká melancholie na rtech
Jako vílu nožky zebou
Vitráže na oknech

Klavírové klapky
Vytvořené nad šálkem kávy
v kuchyni
Na očích jak koni mají klapky
Vytváří z papíru hudební bohyni
Hra mezi strunami
To je to tvé nebe
Snad mezi všemi lůzami
Půjdeme od sebe

Klavírové klapky
Tvé oblíbené šaty s kvítky
Mezi miláčkami notami
Střevíčky ve skříni
Tvůj medový hlas
V pokoji se rozezní
Je jedno jaký den máš
Vidím v tobě bohyni
Den za dnem
Sžírá mě představa
Že probudím se
A láska naše přestala
Co na mě budeš míti rád
Když opustí mě tón
Klavírový pach

Klavírové klapky
Mé prsty bloudí po větru
Máme pestrobarevné masky
Takovou tmu nesnesu
Brnkám na jednotlivá políčka
Vytváří tón jediný
Ještě malá chvilička
Jsem za Tebou v kuchyni
Tvůj hlas je dnes takový střídmý
Opustil duch náš ve stíny
A putuje stropem
Utíká v podkroví
Hodí po tobě baretem
Usne ve křoví ...





Inspirace Tenkrát v ráji

6. května 2018 v 22:24 | Mikalia
Chci utéct někam pryč
Kde nikdo nebude mít
Odemně klíč
Kde nikdo má slova nebude znát
Tam kde naleznu svůj klid
Poznám svoji hráz

Chci utéct někam pryč
Začít život náš
Někam daleko jít
Hvězdy drží nad Tebou stráž
A svítí ve tmě
Daleko pryč odemně

Chci utéct někam pryč
Usnou v náruči medvědí
Najít zámek a v něm klíč
Kde nikdo o mě nevědí
Ukrýt se ve skalách
V tichých ozvěnách

Chci utéct někam pryč
Ať už to nebolí
Snad najdu si skrýš
Kde nemrholí
A najít klid v hvězdné nebe
Když nebudeš chtít
Nenajde tě...

Včerejší cesta tramvají do Žlutých lázní fandit

6. května 2018 v 8:35 | Mikalia
Čtyři oči
Ten pohled
Jsme na té lodi spolu
Držím nad Tebou dohled
Tu mojí malou svobodu

Čtyři oči
Dívají se
A dobře o tom ví
Chuť pohladit se
Jsou to jenom příděly

Čtyři oči
Co mám dělat
Když se dívají
Nastal tam nějaký převrat
Radši aby zmizely

Čtyři oči
Nemohu jim lhát
A říkáš pohádky
Musím si se sebou hrát
Jako by to bylo na věky

Čtyři oči
Já vím nesmím
Dlužím jim toho spousty
Dělám co sama nevím
Prosím odpusť mi

Inspirace cestou na Ladronku

1. května 2018 v 8:21 | Mikalia
Čas
Je jít dál
Nám už nepatří
Posetý jako drahokam
Je tam mříž
Mříž prokletí a strachu
Vůně prázdného obalu

Čas
Je jít dál
Ukrýt se před tvými zády
Byl jsi král
Teď nevím si rady
Rady a tápu
Prastarých chrámů

Čas
Je jít dál
Smést stopy tvých pachů
A zakrýt je látkou
Na tvém polštáři uvízlo prachu
Něco se houpe nad oprátkou
Nad oprátkou co ostré má hrany
Co bolí a kolem rukou pálí

Čas
Je jít dál
A my na to nepřišli
Přijde nový ples na jevišti
Na jevišti v róbě
Pohřbená v hrobě
Ve střevících a v šatu
V tom prazvláštním odrazu

Čas
Je jít dál
A jít hlavou proti zdi
Jsem prostě svá
A už mi to nemyslí
Nemyslí mi to v tom davu
Jak přehlcenou mám hlavu...
Ať jsme chtěli ty a já
Jsme na to sami dva

Inspirace v tunelu

29. dubna 2018 v 7:21 | Mikalia
Po stopách v písku
Zůstali šlépěje
V barvách remízku
V zimě láska zahřeje

Po stopách jizvy
Šrámy a naději
Každá malá holka ví
Že sladké má raději

Po stopách úspěchu
Zůstali jen botky
Dřív než se naděju
V přístavu kotví loďky

Po stopách štěstí
Schované v truhličce
Tvá láska tě chytí
Něžně přitulí se

Po stopách hrdinů
Vydávám se do města
Neubývá dnů
Kdybych byla nevěsta

Po stopách dávných lásek
Skrýváš něco v nitru svém
Máš jemný tichý hlásek
Jak leskne se diadém

Po stopách ve snáři
Připravuješ mě dál
Snad Magdalenka Máří
A jiný král

Po stopách kdy ti říkali
Že důvěra se oplácí
Ať je den či jinak v noci
Nepřítel bez pomoci

Po stopách písmen na konci věty
Píšu rád příběh náš
Chci odhalit tvoje světy
Dovézt tě tam kde to znáš....

Po stopách slov které ti říct mám
Na konci vět pouhé tečky
Komu povíme co stalo se nám
Jdeme vedle sebe vlečky













Inspirace dnes v metru cestou na Opatov

28. dubna 2018 v 20:19 | Mikalia
Jsi ta jediná
Co dostala se mi pod kůži
Taková šlechetná a nevinná
Neboj už nic nemusíš

Jsi ta jediná
Kdo velí můj svět
Šel bych za tebou až na okraj
Pro ten pouštní květ
Tak moc mi záleží

Jsi ta jediná
Vedle které chci snít
Taková barvitá
Takovou tě chci mít
V náruči

Jsi ta jediná
Co mi toho může říct
A tolik se ti chce na svět smát
Bez tebe bychom to nebyli my
V samotě ty a já

Jsi ta jediná
Kdo patří do mé náruče
A do touhy mého hlasu
Bez tebe nespočet
Tichých a krásných odrazů
Když jsi součástí mnou

Jsi ta jediná
Kdo je mým středobodem
Má cesta na konci cest
Jediným průnikem
Mých šlechetných a vyjímečných gest
Toužím být s Tebou
a nevidět

Jsi ta jediná
Kdo dal smyslu vět
Když točíš se dokola a voláš mé jméno
Snil jsem o takové když mi bylo pět
O tobě má princezno
Tebe chci mít....


Dnešní ranní inspirace před prací

24. dubna 2018 v 6:13 | Mikalia
Velkou loukou, plání
Utekl motýl zdání
Hýřil barvami a přání
Chci jít za ním
On poletuje na louce
Já se brodím na břehu rybníka
Snad přemluvím ho sladce
Stejně tam naříká
Usedá z květu na květ
Je celý od pylu
Jakoby chtěl obletět svět
Zažít spoustu příběhů
Voda omývá mi špičky nohou
A v dlani pár mušliček
Podívám se skrz oblohou
Chtěla bych nevidět
Zatímco on krásami kráčí
Já stojím ve stojaté vodě řek
Kde všichni se na tebe mračí
A on by na to pek
Si to k srdci pouštím
On má louku plnou květinových tvarů
Chtěla bych být motýl
Pochytit tu třpytivou auru.



Inspirace

23. dubna 2018 v 6:44 | Mikalia
Vrací se ti a ty spíš
V jedné z tvých postelí
Zatímco ty bdíš
On žije nic netušíc
Odevzdáš se snům
Kousek po kousku
Dojdeš tam kde byl tvůj
Poddáš se drobným pokleskům
Dech rytmicky se spojí v tělo
Přeješ si aby dnes i zítra bylo
Vyjde slunce a otevřeš očka svá
V tom snu nalezneš
Jak sami jste vy dva
A povíte si
Co jste si chtěli říct
Uteklo času
Udělali spoustu chyb
Vezmete auto a pojedete pryč
Na vyhlídku raději
Kde zakříčíš z plných plic
V sobě malou naději
Která drží se na živu
Moc mnoho bylo těchto přílivů
Přijde k tobě, drží tě za ruku
No tak pojď
Neváháš ani minutu
Vydat se na tu pouť
A paprsky slunce zaří do vašich tváří
A skryjete v tomhle vaše přání
Je jako písek, který tě hřeje v dlani
Nemůžeš se nabažit
Políbí tě, to tě chrání
Den utíká rychle
Smích ve tváři
Však víš jak zapadne slunce
Uteče ti poslední přání
Drží tě kolem pasu
Minuty utíkají
A ty bys chtěla zastavit ten čas
Který ti ho krade
To krásné teplo a jas
Nastavíš mu tváře.
Je čas se rozloučit
A probudit se naplno
Skončit v téhle pohádce
A vydat se na jinou
Probudíš se v prázdné posteli
Zmizel jeho stín, jeho dech
Umřel jeden z posledních
Tak ho nech
Nebude se ti už o něm zdát...


Inspirace - Next to me

22. dubna 2018 v 10:10 | Mikalia
Strach, který je neviditelný
Přijdeš na tu schůzku
V parku tam bude stát
Není nic milejšího na pirožku
Že rty cukrem bude slád
Kdyby to tak bylo ve svazku
Ve vztahu partneři
Když tvé ruce má na provázku
A tebou láteří
Kamarádova loutka
Když chceš lásku
Taková ta touha
Když nestrhneš masku
Sedíš vedle něj a tak tě to láká
Poznat vícero pocitů
Nad nebem se smráká
Budeš tam v tom parku stát
A na sobě košili co mu sluší
Chce se ti tolik křičet, řvát
Když on nic netuší....

Velký dům

16. dubna 2018 v 22:17 | Mikalia
Postupně zhasla všechna světla
Ty velké domy měly okna dokořán
Napuštěná vana, která přetekla
Staré fotografie co mají šrám
Klavír s polámanýma klapkama
Na gramofonu se vinyl rozbil
Takový to bylo mezi dešťovýma kapkama
Šálek kávy, kterou někdo rozlil
Rozvrzané kanape
A na něm sametový šál
Na stole pár kapek
Které tu někdo zanechal
Parkety, které vržou pod Tvým krokem
A studí tě chřípí v průvanu
Takové to bylo před rokem
Stála na balkóně dáma v županu
A ze rtů se jí linul doutníkový kouř
V ruce držela Martini
V bazénu zafoukaný suchý stvol
Nikdo neodešel bez viny
Nevyleštěný křišťál působí tak mrtvě
A figurína na šaty
Je to tu tak bez nich pusté
Smutné tyhle návraty
Klíč od dveří mám jen já
A je zrezlý na dotek
Nejsem já dojemná
Opuštěný sirotek
Růže jako trní stoupá po fasádě
Vzpomínky mám jenom já
V tomhletom děravém kabátě....

Tam hluboko v lese....

16. dubna 2018 v 19:24 | Mikalia
Tam kde nejhlubší je les
Tam kde cestu nikdo neznal
Tam kde roste posvátný mech
Tam kde by nikdo nehledal
Tam kde ztratila perly
Tam kde včel bzučí roj
Tam kde ruce se sešly
Tam kde je podzimní chvoj
Tam kde šimrá tě chřípí
Tam kde prusvitá nebe
Tam kde umírají víly
Tam kde smrt hledá si Tebe
Tam kde spánek usíná
Tam kde nechytí ho při činu
Tam kde zní slůvka malebná
Tam kde neznáš příčinu
Tam kde světlušky tě zvou dál
Tam kde není cesta zpátky
Tam kde by sis moc přál
Tam kde neprojdeš zadními vrátky
Tam v hlubokém lese zní
Tam kde tě poblouzní
Tam kde usneš tak tiše
Tam kde najdu tě příště...


Dnešní inspirace v metru

15. dubna 2018 v 21:38 | Mikalia
Jsi duch v odrazu
Amatér v životě
Takový ten prázdný vzduch
Chemie ve hmotě
Tvář, kterou nevidím
Ruce, které ztěžkly
Že se někomu nelíbím
Neznamená že je vzteklý
Viděla jsem tě ráno
V noci, v šeru, ve tmě
Proměnila se v ducha
Cítím jak duše těžkne
Váží jenom 21 gramů
Ta bytost člověka
Stačí chvilka v životě
A nastane odmlka...

Inspirace Hello - Above Beyond

10. dubna 2018 v 6:44 | Mikalia
Jsi mým smítkem, mou nocí
Těžké osudy si na sebe berem
Pro ten pocit
Stát v aleji topolů
A dýchar skrze nozdry
Touhle dobou
Dělat co nechci
Nechat kolem sebe květiny růst
A zažít křídla motýlí
Borůvkových půst
Cukroví homolí
Jsi mým andělem
Co tak dlouho ve mě žil
A umírá každým dnem
A tak sladce snil
Tam pod mechem
Všimni si barev lučního kvítí
Aspoň na malou chvíli
Chci se probudit
Vedle tvého úžasu
Polibky zatečou do vlasů
A dotek tvé kůže je mým rájem
Dopisů pár od Tebe pod polštářem
Můj anděli chtivý
Probudit se v noční víly...

Inspirace City of Angels

9. dubna 2018 v 23:05 | Mikalia
Ty jsi byla andělem
Dlouhé noci jsi snila
Prošla jsi tím pokojem
Tvář krásně svítila
Vešla jsi do srdce mého
Anděla churavého
Co z Tebe vzešel
Poznal peklo světa
A odešel
Do dálek a krajů
Co do země se vlévá
Tajemných příslibů
Tak už to bývá
Chtěla jsi anděla vlastnit
Teď je tvým nebem
Takové je přijít a hájit
Jedním dechem
Anděl se na nás shůry dívá
Jeho slova jsou tichá, mlčenlivá
Máš u něho poslední pokus
Tak v pěst zatni
Den co noc roků
Vyslov přání....

Ahoj z nebe

8. dubna 2018 v 9:41 | Mikalia
Ahoj
Posílám ti pozdrav z nebe
Možná z Tvého snu
I když se ti z něj nechce
Víš, že už nikdy nepřijdu
Budeš lehce spát
Bude se ti o mě zdát
Jiným člověkem
Změním své chování
Můžeš být motýlem
Dojdeš novému poznání
Navštívíš nová místa na světě
Chtěla bys přání strčit do balonku přání
Všechno je jen o větě
Byl jsi můj přítel, můj miláček ranní
Posílám ti pozdrav
Je sněhobílý a milý
Buď zlatíčko moje, svá
Že to nemělo dlouhé trvání
Zavřeš očka, zklidníš dech
A budeš má !

Inspirace Letná

8. dubna 2018 v 8:22 | Mikalia
Nevím odkuď pocházíš
Jsi zajímavá, zvláštní
Do života se navracíš
Tajemství lidí nacházíš
Trošku nemotorná přání
Do duší co se ztrácí
Nachází a schází
Střepy co najdeš
Poslepíš je spolu pohromadě
Informací co do tebe se vejde
Jak je to dokonalé
Jsouty hvizdy přemety a skoky
Co do života se ti vrací
Tak jako místa co nikdy
Další život se ti krátí
Tak zakřič a vypni ten start kolem
Zmáčkni pausu, restart
Vyšvihni to po svém
Začni od nuly
A dej to do sítě
Jsou místa v srdci hustý
Pro někoho nedostupné



Inspirace Kampa Koncert

7. dubna 2018 v 20:58 | Mikalia
To jsou ty dálky
Co plují nebem
Taková malebná
Proto jí berem
Láskou Tvou se nabažím
Pod baldachýny narážím
Dálky konejšivé a vzdálené
Místo v srdci neurčité
Popřené

To jsou ty dálky
Co plují řekou
Takové jsou ty
Které se nezřeknou
Máš ji v srdci jen jí měj
Protože láska i když není tvá
Není na prodej

To jsou ty dálky
Co plují větrem
Děláme sami ze strachu
Co nechcem
Botu děravou
Sukně ztrácí tvar
Kdybysme nemohli
Stejně musíme dál

To jsou ty dálky
Co plují skrz Tebou
Tak brzo nashle
Naviděnou


Inspirace - Kapky ze sprchy 1

7. dubna 2018 v 12:14 | Mikalia
Z nebe prší kapky štěstí
Mohou to být takové ty plané naděje
Dva milenci dojdou na rozcestí
Zbývá pouhé sbohem a odejde
Tak jako kapka padá na tvoji tvář
A vroucně ji hladí
Utečeme snáz ve stínu a nazí
Ucítíš kontakt a sivé nebe
Namaluji tvoji část
V siluetě
A červánky promění se v mraky
Budeš si vždycky přát
Ať z nebe padají kapky !

Jeho hvězdičky

5. dubna 2018 v 22:04 | Mikalia
Jaké je to mít hvězdy v dlani
Nezapomeň
Myslíváš někdy na ni
Hvězdy co putují po obloze
A prostupují Tebou
Jako miloval její ruce
Teď v noci krásně zebou
Chci vzít do ruky pastel
A malovat nebe
Nakreslím přímou čáru
A Tebe
Ty budeš mou kometou
Přímou čarou neměnnou
A až spojí se hvězdy
Poznáš co je štěstí

Básnička o víkendu

5. dubna 2018 v 20:25 | Mikalia
Byla jsi tak sama
Opuštěná v komoře
Taková průhledná
Nevyspalá
Myslela jsem,
Že ti to pomůže
Myslela jsem na Tebe
Včera, dnes a zítřkem
Klíč k tvým síním otevírám
Nebe mezi jitrem
Okno bylo otevřené dokořán
A na plicích jsi měla led
Hrála píseň jediná
Tvá pusa jako med
Chtěla jsem ti to říct
Však zbyla spousta lásky
Umírá to holé nic
Krabice na otvíráky

Cestou přes Holešovice do práce

5. dubna 2018 v 5:54 | Mikalia
Pohřbila jsem květinu
Uvadla
Jediná věc o ní
Co mě napadla
Zda-li byla růžová
Nebo zlatila se ve třpytu
Byla mezi mnohýma
Naprosto bez citu
Když jsem ji napadla
Tiše se ohlédla
Kvítek po kvítku uvadá
Každý je poeta
Držela na stonku
Prý síň slávy
Mnoho velkých hrdinů
Na louce krásy

Potkání Davida na Náplavce :(

5. dubna 2018 v 5:52 | Mikalia
Jdu přes Trojský most a pláču
Kolik v životě potkám ještě sráčů
Stačí jeden z mnoha
Uletět kdybych mohla
Jako ptáček k nebi
Bolí to, co je mi?
Dejte mi lék a něhu
Zavolat o pomoc
To ještě svedu
Není to jako řezná rána
Pomůže náplast do neznáma?
Dívám se na to nebe a
Kradu hvězdy
Pomilionté miluju
a to se nesmí.

Potkala jsem Davida na Náplavce :(((((

Dnešní procházka 21 km

1. dubna 2018 v 17:08 | Mikalia
Jsi můj stín, jsi můj vzdech
Má víla v odrazech
Jsi má kára posledního přání
Ta, co nemá slitování
Jsi můj doušek vody
Který chutně spolykám
Jsi má vírá
Kterou si odříkám
Jsi moje odvaha na konci řeky
Jsi ta co plané má řeči
Jsi ta co pohřbila mě
Na dno rybníka
Ta kvůli které má duše naříká
Jsi leporelo mezi bílýma stránkama
Taková cudná tvoje milenka
Jsi můj pevný bod na příkrém srázu
Postavme znovu tu barikádu

Inspirace Trója

1. dubna 2018 v 16:58 | Mikalia
Jsi můj pád
Který do mě stéká
Jsi můj pád
Přání pěkná
Jsi můj pád
A mám tě pod kůží
Jsi můj pád
Už nic nemusíš
Jsi můj pád
Dnem i nocí
Jsi můj pád
Horečka sobotní noci
Jsi můj pád
Můj val, můj břeh
Jsi můj pád
Jenom láska ne
Jsi můj pád
To, co mě nutí
Jsi můj pád
Břeh plný chutí.

První toulky jarní Prahou 12 km

28. března 2018 v 20:13 | Mikalia
Můj domov je tam
Kde zbyly moje kroky
Je tam, kde utečou mi roky
Nachází se v květinovém ráji
Kde čtyři stěny něco tají
Jsou v něm pokoje a podlahy
Obrazy co ukazují co je za námi
Mají tam okna a díry v parketu
Otáčíme denně ruskou ruletu
A na stolečku v kuchyni
Váza s květy lučními
V tom pokoji v almaře
Klíč, který ti ukáže
Pod polštářem bez viny
Pokoj na oltáři jediný

Inspirace zasněženého rána

18. března 2018 v 8:35 | Mikalia
Slibuji
Že vítr jak na zem fouká
Tak jako kapky slané vody
Slova míří k Tobě pouhá
Jako kabaretový

Slibuji
Jak plamen svíčky
Doutná a svítí
Takovou bezesnou pod víčky
Jako klubko hedvábných nití

Slibuji
Vysadím květy kolem cesty
Ozdobí tu pláň příbytkem
Z oblohy padat bude štěstí
Ještě tu chvíli pobudem

Slibuji
Napíši vzkaz tuží
Inkous propíjí se do kresby
Namaluji spoustu růží
Ať propojí se naše cesty


Básnička cestou domů

16. března 2018 v 16:14 | Mikalia
Ty střípky osudu
Lepí se tak snadno
Táhnou se a plouží
Venku potloukají se
Ukradnou radmo
Vymáchají odraz v louži
Nepoznáš to, kdybys chtšl
Čas je Tvůj nepřítel

Ty střípky osudu
Kutálejí se ve sněhu
Tam za domem
Kde skončila bujará párty
Před večerem
Řežou v dlani
Krvaví se a brání

Ty střípky osudu
Pod polštářem
Drtí tvé sny a noční přání
Dělat nic nesvedu
Před nimi se nic neutají
Potkal jsi mě s nimi
Byla jsem si jistá
Ta jediná bez viny
Podlaha střípků zakrytá

Ty střípky osudu
Bílý povlak mají
Nalezneš vůni ve větru
Šašci počmáraní
A budeš toužit po větě
Já chtěl bych si hrát
Snad ve svetře
Zaženeš úzkostný strach
V perlách smítko peříčka
Ty jsi byla vždycky maličká

Ty střípky osudu
Svůj boj prohrají
Jsou rozseté po chodbě
Mezi havrany
Uschlé růže mezi živými
Kniha na stole
Mezi mrtvými
Střípky se třpytí do všech stran
Pojď zavedu tě tam
Kde to znám
Lesknou se mění tvary
Ukryté v mysli
Tvaře nemají.

Ranní inspirace

14. března 2018 v 6:37 | Mikalia
Jsme jako ty kapky deště.
Jsme toulaví a ještě
Jsme jako ty květy
Jsme kastaněty
Jsme jako vítr, vichřice
Jsme jako ty čerstvé ústřice
Jsme jako klavír co strádá
Jsme jako my máš to ráda
Jsme jako ranní rosy
Jsme jako hladoví kosi
Jsme jako louže bez zábran
Jsme jako ty s maskama
Jsme jako upír co hledá
Jsme jako my spát to nedá
Jsme jako toulavé ptáče
Jsme citliví dáme se do pláče
Jsme ti co stráží nebe
Jsme my co chtějí nás pro sebe.
Jsme my v času
Jsme prokleti v prachu
Jsme my co drží v rukou perly
Jsme my co jsou ti zběhlí
Jsme my a kapky nás měří
Jsme jako hladoví ještěři...

Inspirace - Leoš Mareš - slib

11. března 2018 v 8:13 | Mikalia
Neboj se
Vždyť víš jaký to je
Utíkáš a nevíš kam
Ztrácí se ti šprým
Duše má šrám
Bloudíš

Neboj se
Vždyť víš jaký to je
Dvířka zaklapla
Na tu tlustou těžkou závoru
Ta velká zahrada
Už nemusím tam k tobě nahoru
Ztrácím

Neboj se
Vždyť víš jaký to je
Usínat spolu
A hlídat jeho dech
Jestli nemá náhodou srdeční zástavu
Kolik je mu let?
Bojíš se

Neboj se
Vždyť víš jaký to je
Kufry sbalené na chodbě
A klíček v šuplíku
Dopisy rozházené na stole
Plány útěku…
Chtěl jsi to

Neboj se
Vždyť víš jaký to je
Když ty by jsi chtěl
A on váhá
Nacházet se v něm
Udělat z tebe kamaráda
Nemůžeš dělat nic
On chtěl dávno pryč
Pochop

Neboj se
Vždyť víš jaký to je
Nemusíš chápat
Stačí příjmout
K čemu je odvaha
Tohle slovo pojmout
Je konec

Cestou na Václavské náměstí

10. března 2018 v 20:08 | Mikalia
Srdce mé jde za Tebou
S tou nebeskou proměnou
Srdce mé jde za Tebou
O stěny dna naráží
Srdce mé jde za Tebou
Někdo je na stráži
Srdce mé jde za Tebou
Nemohu se utopit
Srdce mé jde za Tebou
Těžké pochopit
Srdce mé jde za Tebou
Za lidmi se otáčí
Srdce mé jde za Tebou
Štěstí za okny vitráží
Srdce mé jde za Tebou
Schované tam někde v lese
Srdce mé jde za Tebou
Kdo ho odnese
Srdce mé jde za Tebou
Zabalí do deky a odnese do skrýší
Srdce mé jde za Tebou
Kdo ho vskřísí
Srdce mé jde za Tebou
Tiše tam tluče v samotě
Srdce mé jde za Tebou
Uteču nicotě.


Ranní Inspirace Oxygen - Morris Jones

6. března 2018 v 6:02 | Mikalia

Přeji si
Namalovat vzdušnou čáru
Hrad a nebe
Vyslovit tu hezkou větu
Mám rád i Tebe
Malovat budu laťkový plot na závoru
Ovocný sad a a jablka v košíku u domu
Takový malý sen

Přeji si
Dokreslit tam tvoje ruce
Jako dvě ještěrky na opuce
Která mě pohladí
Vyvede z nesnází
A dokreslit květiny
I když je leden
Všichni chtějí zlato
A já chci tebe

Přeji si
Usínat s tebou nad ránem
Snídat uvařenou večeři
Každé ráno se ptát
Jetli jsme se už někde viděli
V tom kumbále v košíku s hruškami
Tam se to stalo
Všichni jsme to viděli
Rozkutálené ořechy v předsíni
A kostičkovaná zástěra u krbu
Užívej naplno
Nikdy nelituj

Přeji si
Co mi nemůžeš dát
Přišlo to tak čistě z rána
Nenatřu bílou laťkový sad
Je mi to stále záhada.
Nebudu se už na nic ptát
Vysním si jiný dům, jiný hrad
Ale nebude tam jak mě zebe
Přijdeš ze zadu a zahřeješ mě
Přeji si a zavřu oči
Pořád se ten film dlouze točí.

Inspirace - Oxygen - Morris Jones

5. března 2018 v 22:18 | Mikalia
Cítíš svobodu jak tebou láteří
To co ti projde skrz páteří
Když leden promění se v března
Havrany nech než odbije šestá
Tvé kroky vedou k novým cestám
Klikatí se i když se to nezdá.
Zdánlivá,
Je ta holka bláznivá

Cítíš svobodu jak tebou láteří
To co ti projde skrz páteří
Věř mi že na tom mostě
Ve tmě budu stát
Snad asi posté
Nebudem se nikam zvát
Vyhlížet azurové nebe
Červánky nebo i tebe
A posílat vzdušné zámky
Krabička co zrezlé má šrámky

Cítíš svobodu jak tebou láteří
To co ti projde skrz páteří
V místnostech kde se svléká
Kde vášeň po kůži stéká
Rozmanitost jedná
Láska je jen jedna...

Cítíš svobodu jak tebou láteří
To co ti projde skrz páteří….

Inspirace na Above Beyond - Hello

5. března 2018 v 6:05 | Mikalia
Nekradla jsem hvězdy
Bloudily do ticha
Sbalil sis raneček na cesty
Řeka jemná, tichá
Slunce vyjde za obzor
Za sebou necháš stopy
Na zlé lidi dej si pozor
Děláš co nechci ...

Nekradla jsem hvězdy
Svítily tak tiše
Tak jak se říká navěky
Uteklo to rychle
Hvězdy skomíraj
a nemají se čím třpytit
Jediná nevinná
Zkus je chytit...

Nekradla jsem hvězdy
byly tvé přání
Nakradla jsem si zásoby
Nemáš zdání
Svítíme tiše a zrcadlí se v šeru
Nejsem tvou paní
Zdánlivě ve větru
Na skráních slyším tichý křik...

Nekradla jsem hvězdy
Tvůj dar pro mě
Byly by bez viny
Svítily tak prostě...
Vezmu si kufr na cesty
A jdu hledat dál
Snad najdu jiné hvězdy
I ty by sis přál..

Dnešní inspirace v Tróji

3. března 2018 v 19:22 | Mikalia
Ty jsi ta
Co mi je z rána
Ty jsi ta
Velice žádaná
Pusa letí
Ty jsi ta
Co její jméno milé
Zapomenouti
Umanuté
Ty jsi ta
Co mi k srdci letí
Ty jsi ta
Bez které nechci žíti
Ty jsi ta
Co vytváří úsměv můj
Ty jsi ta
Není jiný lepší než Tvůj
Ty jsi ta
Co mi v srdci leží
Ty jsi ta
Co má klíč od mých dveří
Ty jsi ta
Co vkradla se mi do spánku
Ty jsi ta
Nezapomenu na vůni heřmánku
Ty jsi ta
Co je jarní probuzení
Ty jsi ta
Bez které život není

Dovol mi

1. března 2018 v 19:45 | Mikalia
Dovol mi
Co žadné jíné
Odhoď předsudky
Tajné skrýše
Nebudu se ptát

Dovol mi
Na světě není jiné
Co bys nepoznal
Přesto mám verze umanuté
Že v tom nejsi sám

Dovol mi
Čekat na déšť
A kapky v květu
Není hezčí než usínat
V zamilovaném světu
Než aby zima zela prázdnotou

Dovol mi
Však neznám vás
Jsi cizí nežli pavučina v komoře
Není stanoveno pravidlo hráz
Snad ti to pomůže
Dovoleno mi býti má?

Noční inspirace - Above Beyond - Making plans

28. února 2018 v 6:01 | Mikalia
Je tolik cest a možností
Ty váháš a máš strach
Dojdeš sám na rozcestí
Smůla na patách
Pootočíš a podíváš se nahoru
Tam uvidíš zčernalou oblohu
A sivé nebe
Chce to Tebe...
Je tolik cest a jedna volba
Uskutečnit tolik krás a touha
Však ty na rozcestí budeš stát
Kapka po tváři žene se snáz
A tak podívej na to nebe
Hraje tam sólo
Hvězda a není ji mnoho
A ty budeš stát pod nima
Takhle to nějak začíná?
Je tolik cest a my mezi nimi
Jsme lidi a taky děláme chyby
A když bude nejvíc smutno na světě
Vzpomeň si že tam nahoře
Jsou andělé ...

Noční inspirace

28. února 2018 v 5:57 | Mikalia
Jsi má láska
Co přišla do mých snů po špičkách
Jsi můj niterný stín
V tolika ohledech
Jsi na nebi hvězdička
Ve všech odrazech
Jsi mé pouto
Co mě láká
Jsi neskutečně mnoho
Proměnit se v ptáka
Jsi má naděje
Co mé nitro svírá
Jsi řeka divoká proměnlivá
Jsi mé milé co leží na polštáři
A ve snech romantická
Jsi to co je jiné na mé tváři
Chvějí se ti lehce víčka
Jsi ta co nosí šaty z hedvábí
Která mě vytáhne z nesnází
Jsi ta co patří jí můj svět
Pobledlá víčka, šíje, její vzhled
Jsi ta co boky jsou mým nebem
A nožky jako sladká pěna
Jsi ta co nevypustí nic z úst
Nepolíbená
Jsi ta co mě svádí a láká
Proměnit se v holubici
Zvědavého ptáka



Pro Davida P.

27. února 2018 v 19:00 | Mikalia
Od anděla co měl okna dokořán
Co obraz je mi tak dobře znám
Od anděla který díval skrze mraky
Co umí z ničeho nic zázraky
Od anděla co polámali mu křídla
On se na nás shora dívá
Od anděla co slzy měl od popela
A náruč hřejivou
Od anděla který se ve světě vyzná
Auru měl barevnou měnivou
Od anděla který byl mým svědkem
Který zlé odehnal
Od anděla byl mým jediným přítelem
Aniž by o to člověk stál
Od anděla co jeho úsměv hřál
On je tu a ty bys měl jít dál…
Od anděla co sedí na římse
Třeba se posadím, sblížím se
Od anděla co do krajin a dálek se dívá
Je ospalý ale radost mívá
Od anděla co pozoruje svět skrze mraky
Vím že budu moct smět za ním jednou taky…

Inspirace na mostě

27. února 2018 v 16:25 | Mikalia
Vyrumělkovaná ústa
V levandulových zahradách
Ta krásná přehrada pocitů, plná
V našich hrách
Květiny stáčí se k tomu zářivému na nebi
Stín mihotá se k jinému,
Tomu co leží na zemi
S vůní rozmarýnu,sladkých malin a borůvek
Košík pár iluzí a domněnek
Věneček z kopretin co vlasy zdobí
Jediný pohyb naší touhy
A do světa hlásám
Byla jsi jediná, krásná
Klobouk na hlavě, rytíř sám
Kravata, negližé kudykam
A mezi chmýřím pampelišek
A dlaněmi
Nech to co bylo za námi
Rty v medu slíbat nemohou
V zahradách s oponou
Zamčené na doraz
V levandulových zahradách

Bez Tebe

25. února 2018 v 11:36 | Mikalia
Ztrácím slova
Ztrácím tvar
Bez Tebe to není ona
Je to jen klam
Bez Tebe se nevrátí
V létě jak štípou komáři
U rybníka na mole
Užovka ve vodě
Májový ples
Šaty z bílé krajky
Medový polibek
A ty krásné časy
Bez Tebe je pochmurno a zima
Proč mi to stále připomíná
Zima zebe až na záda
Co je to co mi pomáhá?
Bez Tebe to není ona
Je to jen pouhá iluze
Mrtvola

Básnička Neděle

25. února 2018 v 11:06 | Mikalia
Jsme to ještě my?
Cesta se klikatí pod Petřínem
Je rázná, svinutá do perel
Třeba je to tím stínem
Touláš se pod skrýší z vlasů
Kde usínáš
Jakou vinou, hloubka času?

Jsme to ještě my
Z nebe prší kapky dešťová voda
My dva bláznivý
A naše volba
Ovlivňuje nás to pouto
Kolem a kolem vítr mě sráží
Pod mostem ledová řeka
Okna tají se vitráží

Jsme to ještě my
Jsi daleko dál než duše
Potácí se třepotá
a je tak tiše
Zvykli jsme si
Že ty a já není to tebou
Láska přichází bohužel ne ve dvou
Klavírové klapky hrají etůdu
Copak je to za ostudu?

Nedělní básnička

25. února 2018 v 9:16 | Mikalia
Je tolik světů
a my v nich
Rozprostírá se to v nás
Není nikdy mnoho chyb
polapit v úkol vás
Klavírové solo a ty můj pane
Zatím co ty žiješ dál
Mé tělo stárne
Je tolik světů
a já do nich volám
Však jako ozvěna
Taková tichá, holá
To proto, že je bez Tebe
Je tolik světů kRÁLEM jsi byl
a ona ti věří
Však uteče čas
a víš že to byly jen řeči....
Je tolik světů
a v dáli na mě někdo čeká
Probudím se v letu
Taková hra,
uspěchaná a trvá....

Inspirace

25. února 2018 v 9:11 | Mikalia
Tolik let a my s nimi
tolik let a lidi dělají chyby
nevrátíš čas zpátky ..
i kdyby jsi moc chtěl
i kdyby sis to moc přál
možná bys uvěřil na pohádky ....
že čas lék i čaroděj
Kouzla času ve smyčkách
kouzla času v nevinných ozvěnách

Včerejší inspirace

9. prosince 2017 v 8:07 | Mikalia
Je to vzpomínka
Ze mě ne
Protože to by bylo
Poražené
Záminka
Otvírá klíče do síní
Co nezabilo
Stejně zabíjí

Je to vzpomínka
Co ve mě sílí
Natáhnout provaz
To tě posílí
A co nezhyne
Bude vzájemné
Snůška pocitů pár
Je směšně malinká
A je Tvá
Prázdná a Tvá

Je to vzpomínka
Vymyšlená a přehání
Hledá směr i cíl
Dej ji znamení
Že vydrží po setmění
Jemné znamení dráhy Tvé
V tvém srdci vrásčitém

Je to vzpomínka
Co je vábivá
Touha a cíl
Tichá a přikrytá
Tam kde spí
Kde přebývá
Najdeme jiný směr i cíl
Uvidíš půjde to líp
Bez něj ne
Bude to
Vzájemné
Vzpomínáš a přemýšlíš
Touha zmizelá
Není nic
Jak se zdá ....

Básnička cestou na autobus

30. listopadu 2017 v 7:45 | Mikalia
Mráz
který zdobí sukni vlečky
Mráz
Který dělá za věty tečky
Mráz
a v něm mrholí
Mráz
Který ti napoví
Mráz
V něm krystalky vločky
Mráz
A my bílé ovečky
Mráz
Kreslím na okna vitráží
Mráz
A chyba která naráží
Mráz
Tahem jedním štětcem
Mráz
Dělá co nechcem
Mráz
A polibek z vášně
Mráz
Přenádherně otvírá básně
Mráz
A my lovci
Mráz
Nedělat co nechci
Mráz
My ledoví
Mráz
Vločky sněhový


Ty můj poeto

25. listopadu 2017 v 15:49 | Mikalia
Hra opírá se o plátno
Bylo děravé a svitla naděje
Nebyla to hříčka na prázdno
Zbraň a nejsou v ní náboje
Skončila takhle divná show

Hra opírá se o plátno
Zmizela v nepatřična
Tam v hlubině vodní
Dopadla zblízka vidlička
V té hodině noční
A udělala rýhu do podlahy

Hra opírá se o plátno
Je na čase usmívat se kolem
Vyčistit všechny ucpané zdířky
Špínu pustit potokem
A rozhlédnout se do jiných vod
Tvé plíce získají nový kyslík
Nový záchytný bod

Hra opírá se o plátno
Hedvábí protéká skrze prsty
v dlaních
Poslední slova ztratí se v listy
Procitám a zas se stydím
Ale v koutku úsměv

Hra opírá se o plátno
Již zítřku svitlo slunce světa
Vhodnější tuž než srdce rýče
Pan amoleta
A těsto na škubánky v komoře
Už se netrápí
Nožky má nahoře
Zázrak v kotěti v předsíni
A sličně se na nás dívá
To je oč tu běží
Slůvka proměnlivá

Inspirace hudbou

25. listopadu 2017 v 10:14 | Mikalia
Ty jsi ta
Co si věříš
Spanilá a milá
Ty jsi ta
V tobě skrýš
Malá holka uvězněná
Ty jsi ta
Co každé ráno snídáš
A hrnek jsi neumyla
Ty jsi ta
Že každý je lhář
U týrání jsi nebyla
Ty jsi ta
A za tebou mraky věží
Ty jsi ta
Co se proměnila
S těží
Ty jsi ta
V znamení ctí a prostotě
Ty jsi ta
Štěstím kypící
Nespí v temnotě
Ty jsi ta
O které každý snívá
Ty jsi ta
Při které rád spíš
Slova proměnlivá
Ty jsi ta
Zvláštně milá
Ty jsi ta
Co tvoje duše skrývá
Ty jsi ta
O které plynou slova lásky
Ty jsi ta
Co má neviditelné masky
Ty jsi ta
Co dýchá svůj podíl
Ty jsi ta
Co musíš dělat
Jako by nebyl….

 
 

Reklama