FB

Neděle v 19:14 | Mikalia |  Citáty
Někdy s námi život musí zatřást,
Abychom se probudili....

 

Sobota Aktivity

Sobota v 17:34 | Mikalia |  Pro-Ana
Procházka s Domčou, Richardem 22 km ;-)


Čtvrtek aktivita

Sobota v 9:47 | Mikalia |  Pro-Ana
Procházka s Ondrou 9 km
Signal Festival - moc lidí :D

 


R. 1

Pátek v 23:31 | Mikalia |  Slova přátel
Ty mu normálně dovolíš, aby tě pořád ovládal...
Věř mi o čem mluvím. Musíš to překonat, jinak tě to zevnitř sežere jako kyselina...


R.

Pátek v 23:30 | Mikalia |  Slova přátel
Máš v sobě strach z toho někomu vůbec trošku věřit. Úplně z tebe cítím jak se bojíš, jakmile má přijít něco co by mohlo být fajn.... stáhneš se do ulity...


Páteční myšlenka 1

Pátek v 23:28 | Mikalia |  Myšlenky
Jeho smrt mě zničila.
Proto jsem se i odmlčela.
Nějak to v sobě furt dusím.
Ten člověk mi zničil už tak vybojovaný život a pak se zabije...
Šílená nespravedlnost....


Páteční myšlenka

Pátek v 23:24 | Mikalia |  Myšlenky
Můj instagram je má kronika, vím kdy jsem co přesně cítila. Se na to podívej. Nemůžeš říct, že to jsou " jen fotky " Mé pády a mé vzpruhy. Mé prohry, mé naděje....


Dnešní sen

Pátek v 9:28 | Mikalia |  Myšlenky
Dnes se mi zdálo, že v Dejvicích dělali zabíjačku a že jsem jedla klobásu.... :D mé sny dostávají nový level :D

Co povídá snář:
Klobása - jísti - brzká slavnost


Dorian Grey

Pátek v 9:17 | Mikalia |  Citáty z knih
Duše prý váží 21 gramů,
Když umřeme budeme o ně lehčí.
Hrozně si nad tím lámu hlavu,
Některé přece musí být i křehčí.

Ta tvá křehčí víc než vločka sněhu,
Když se jí dotkneš zase zmizí.
Rozpije se do příběhu,
Který jak ty je stejně ryzí.

Dorian Grey ....


Žena v okně - A. J. Finn 2

10. října 2018 v 19:06 | Mikalia |  Citáty z knih
Mnozí z nás - ti nejhůře postižení, ti, kteří bojují s posttraumatickou stresovou poruchou - tráví veškerý čas doma, skrytí před neuspořádaným a živelným světem. Některým nahání hrůzu přelévající se dav, jiným vířivý dopravní ruch. V mém případě je zdrojem úděsu klenutá obloha, nekonečný obzor, vědomí obnaženosti před drtivým tlakem prostoru. Strach z otevřených prostranství, nazývá to DSM - 5 neurčitě a plynule přechází k celkém 186 poznámkám pod čarou.

Jako lékařka říkám, že trpící vyhledává prostředí, v němž má nad věcmi kontrolu. Takový je klinický přístup. Jako trpící říkám, že mi agorafobie vlastně život nezničila - ona se jím stala.


Žena v okně - A. J. Finn 1

10. října 2018 v 19:01 | Mikalia |  Citáty z knih
Je to dům,
Kam láska chodí umřít....


Žena v okně - A. J. Finn

10. října 2018 v 19:00 | Mikalia |  Citáty z knih
Mám pocit, že kdesi v Tobě
Dřímá něco, o čem nikdo neví.


Nedělní myšlenka 2

10. října 2018 v 18:55 | Mikalia |  Myšlenky
Rakovina...
Dnešní společnost není připravena na tento model zkušeností
Zatím jsem svůj boj vyhrála, tak není proč se omlouvat, jako by to bylo nějaké sprosté slovo.
Ale beru to, že je to šok
Žiji jinačím způsobem života
Užívám si věci, které ostatní berou jako samozřejmost.
Já to beru jako dar.
Těch dnů navíc už bylo přes pět let, znovu jsem se narodila a žiji jako úplně někdo jiný.
Svým způsobem dar, ale i daň za to být jiná


Nedělní myšleka 1

10. října 2018 v 18:52 | Mikalia |  Myšlenky
To jsou všichni takoví umělecky založení lidé?
A hyperaktivní?
A chtějí růst?
Přečíst mraky knih?
Mraky toho vytvořit?
Chodit s úsměvem do práce?
Milovat hudbu, klavír
Barvy
Atmosféry


Neděle myšlenka

10. října 2018 v 18:48 | Mikalia |  Myšlenky
Chodím ulicemi a dívám se lidem hluboko do očí
A je podezřele chvilku klid
A právě že když je takový klid
Tak se začne něco dít....


Pondělí myšlenka

10. října 2018 v 18:47 | Mikalia
Trpělivost přináší růže...
Ale ty mají taky trny...


Pondělní myšlenka 1

10. října 2018 v 18:46 | Mikalia
Tak když člověk ublíží člověku je jasný,
Že nejradši pálí mosty.
Nejsme na světě, abysme trpěli,
Ale vzájemně si dělali radosti...


Pondělní myšlenka

10. října 2018 v 18:44 | Mikalia
Děkuji za toleranci a pochopení.
Velice běžná věc a tak nedostupná...


Robert O.

10. října 2018 v 18:43 | Mikalia
Štíhlá dívka, hnědé oči
Malá ňadra, dlouhé nohy,
Trochu zvláštní, hodně svá,
Pro umění jisté vlohy.

Osud jí do cesty překážky staví,
Ona je přeleze a dále běží,
Vevnitř je jistě křehká a bázlivá,
Navenek silná, hrdá a svěží.

Poznat ji hodlám, pokud to dovolí,
A třeba přátelství z toho se zrodí,
Prozatím každý sám, hledáme cestu,
A naše těla v ulicích chodí.

Jak staromódní psát holkám básničky....


Ranní básnička při poslechu klavíru

10. října 2018 v 18:40 | Mikalia
Jsem jejich přízrakem
Jsou tady s náma
A ptáš se co?
Nebe poseté hvězdama
Jsou tady sny
A také přání
Nebeský klid při usínání
A až se nadechneš
Zjistíš jen krásný bol
Že srdce zní jako zvon
Jsou naše dušičky
Proto tak krásně svítí
Dvě malé jiskřičky
A to se mi tak líbí !


Další články